Denisa Pfauserová se rozhodla otevřeně promluvit o stránce mateřství, která na dokonale vypadajících rodinných fotografiích většinou vidět není. Sedmatřicetiletá herečka přiznala, že první období po narození dítěte pro ni nebylo pouze naplněné štěstím, ale také obrovskou únavou, hormonálními změnami a hledáním úplně nového životního rytmu.
Největší zkouškou pro ni byl nedostatek spánku. Neustálé buzení a představa, že pořádně odpočívat možná nebude ještě dlouhé měsíce, pro ni byly natolik náročné, že situaci s nadsázkou přirovnala dokonce k jednomu ze způsobů mučení.
„Nejvíc jsem bojovala s nedostatkem spánku. Nejhorší pro mě byla vidina, že se vyspím třeba až za rok. Říkala jsem si, že je to i jeden ze způsobů mučení ve vězení, že se lidi schválně budí. A my, mámy, to máme úplně běžně,“ popsala se smíchem Denisa.
Únava ale nebyla jedinou věcí, se kterou se jako čerstvá maminka musela vypořádat. Společně s narozením dítěte totiž přišla také spousta dobře míněných, ale ne vždy vítaných rad od okolí. A rozdílné představy o péči se objevily dokonce mezi Denisou a její vlastní maminkou.
Ta se snažila dceři pomoci a přirozeně vycházela ze zkušeností, které získala při výchově Denisy. Jenže za několik desetiletí se pohled na péči o děti v mnoha rodinách změnil a herečka měla o některých věcech jasně odlišnou představu. Zpočátku proto mezi oběma ženami vznikalo napětí.
„Na začátku jsme spolu trošku bojovaly. Chtěla tu starost dělat tak, jak to dělala se mnou. Ale já jsem nechtěla dávat dceři dudlíky a další věci, které dřív byly normální. Já to chápu, že to mamce přišlo v pohodě, ale já to chtěla jinak,“ vysvětlila Denisa.
Nakonec si obě musely své postoje vyjasnit, aby dokázaly najít způsob, který bude respektovat především Denisina pravidla jako matky. Herečka zároveň připouští, že právě vlastní zkušenost s rodičovstvím výrazně změnila i některé její dřívější názory.
Ještě před narozením dcery například považovala občasné plácnutí dítěte přes zadek za něco přijatelného. Domnívala se, že v určitých situacích může být rychlý fyzický trest jednodušší než dlouhé vysvětlování. Po narození vlastní holčičky však svůj postoj přehodnotila.
„Říkala jsem si, že lepší je jednu plácnout než dvě hodiny něco vysvětlovat. Ale od té doby, co jsem máma, jsem na to změnila názor. Jako na spoustu dalších věcí,“ přiznala herečka. Dnes má jasno v tom, že na svou dceru by ruku nevztáhla.
Mateřství tak pro Denisu nepřineslo jen bezesné noci a každodenní péči o dítě, ale také zásadní změnu pohledu na vlastní výchovné principy. To, co se před narozením dcery zdálo jednoduché a samozřejmé, začala po vlastní zkušenosti vnímat úplně jinak. Je správné, když rodiče úplně odmítnou metody předchozí generace, nebo se dnes kolem výchovy dětí až příliš řeší každá maličkost?
Jak to máte vy? Napište svůj pohled do komentářů.
