Před Hankou Gelnarovou stojí další velká zkouška. Na turnaji KSW 121 se ostravská zápasnice utká s polskou bojovnicí a šampionkou IMMAF Malgorzatou Popowicz. O zápasech umí mluvit otevřeně, teď ale popsala i mnohem osobnější boj: léta záchvatovitého přejídání, výčitky a obtížný vztah k vlastní váze.
Influencerka, která dosud neprohrála, přiznala, že o těchto potížích dlouho nemluvila. „Já jsem s tím bojovala strašně dlouhou dobu a vím, že holky o tom mluví nerady,“ řekla. Výčitky po jídle ji v nejtěžším období dovedly až k pokusům vyvolat zvracení.
Velké výkyvy přicházely zejména kolem zápasů. Před nimi držela drasticky nastavenou dietu, po nich následovalo přejídání. „Vždycky jsem se vyjedla na nějaká kila,“ popsala. Rozdíl ukázala na konkrétních číslech: „Na zápas šedesát jedna kilo, potom bum, sedmdesát šest, byly tam ty výkyvy.“
Nešlo přitom jen o změny na váze. Když si uvědomila, že má problém, často ji místo řešení přemohly další výčitky a znovu sáhla po jídle. „Místo toho, abych s tím něco dělala, jsem to zajídala a všimla jsem si, že to má dost holek a myslím si, že by se to mělo ukazovat, že v tom ty holky nejsou samy,“ vysvětlila. Právě proto chce o své zkušenosti mluvit nahlas.
Dnes se snaží jíst pravidelněji a nastavit si režim, který zvládne dodržovat dlouhodobě. „Mám krabičkovou stravu a tím, že mám to jídlo tak, jak mám mít, tak nemám potřebu se přejídat,“ uvedla. Dřívější shazování váhy před zápasy sama hodnotí kriticky: „Protože to nebylo zdravé, udržitelné a právě teďka se snažím jíst tak, abych to měla udržitelné.“
Pomáhá jí také práce a naplněný den. Volný čas totiž býval chvílí, kdy se její myšlenky vracely k jídlu. „Od rána do večera… Proto mám i tu práci, abych mohla něco dělat, protože já většinou, když jsem se nudila, tak jsem začala dedukovat, přemýšlet o úplně blbostech a šla jsem jíst,“ popsala.
Ani nyní netvrdí, že je všechno vyřešené. „Trošku se bojím, že u mě v hlavě to možná bude navždycky takhle, protože je to takové, že když mám volnější dny, tak nad tím strašně přemýšlím,“ přiznala. V některých situacích už si ale umí dopřát jídlo bez následných výčitek: „Jdu do kina, dám si prostě popcorn, nemám z toho výčitky.“
Jindy se starý způsob uvažování vrátí okamžitě. „A už mám v hlavě jenom čísla. To je nejhorší na tom… Ty přede mě dáš jídlo a já třeba nevidím hned krásné jídlo. Já první, co vidím, tak jsou čísla.“ Hanka tak popisuje pokrok, ale i to, co ji stále provází mimo zápasnickou klec.
Napište do komentářů, jak její otevřenost vnímáte. Je správné, aby sportovec kvůli zápasu shazoval váhu způsobem, který mu pak může takhle zasáhnout do života?
