Kristina Alexandra Hrbková byla letos velmi blízko tomu, aby přepsala historii Survivoru. Od vysněného triumfu ji dělil jen poslední krok. Sama dnes přiznává, že právě v rozhodujících chvílích udělala chybu, která ji mohla připravit o titul první ženské vítězky.
V závěrečné fázi soutěže se rozhodla vzít si do finále Otakara Šenkýře. Právě tento krok dnes označuje za své největší zaváhání v celé hře. Přiznává ale, že tehdy nejednala strategicky, nýbrž pod vlivem emocí.
„Byla to největší chyba. Ale neříkám, že toho lituju. Samozřejmě postupem času mi to dojde a řeknu si, udělala jsem chybu, protože celou dobu jsem se snažila hrát bez emocí a v tom závěrečném finále ty emoce přišly, tak jsem si vzala Oťase. Ale ať bych vyhrála já, Luky anebo právě Oťas, tak si myslím, že všichni bychom si to zasloužili,“ svěřila se.
Přestože ji konečný výsledek mrzel, snaží se na celou zkušenost nahlížet s odstupem. Zdůrazňuje, že Survivor je především hra a skutečné životní hodnoty leží úplně jinde. I proto se snaží nevnímat porážku jako osobní selhání.
„Člověka to bude mrzet, ale musím si uvědomit, že to není reálný život. Je to hra a reality show. Když nejde o život, jde o ho*no,“ uvedla otevřeně.
Pro Kristinu navíc nešlo o první zkušenost s extrémní soutěží. Do Survivoru se vrátila už podruhé a z ostrova si tentokrát neodváží jen silné zážitky, ale i důležité poznání o sobě samé.
Když měla shrnout, co jí letošní řada dala, vybrala jediné slovo – respekt. Podle jejích slov totiž soutěž neprověřuje pouze fyzickou kondici nebo schopnost překonávat bolest. Rozhodující roli hraje psychická odolnost, schopnost zvládat tlak i vztahy s ostatními soutěžícími.
„Z téhle řady si odnáším, když bych to řekla jedním slovem, tak respekt. Respekt ke všemu i ke všem. Zjistila jsem, že ty souboje nebyly o fyzičce nebo těle, ale o hlavě,“ vysvětlila.
Ačkoli jí vítězství nakonec uniklo jen o vlásek, dveře do této reality show pro sebe rozhodně nezavírá. Naopak připouští, že pokud by dostala další příležitost, neváhala by a do Survivoru by se vydala klidně potřetí.
