Miroslav Donutil patří dlouhá léta k nejvýraznějším českým hercům. Za sebou má stovky filmových, televizních i divadelních rolí, přesto mu jedna jediná stále chybí. Už roky otevřeně říká, že by si chtěl zahrát krále. Zatím však marně čeká na scénář, který by ho přesvědčil.
Přestože je Donutil spojený s celou řadou nezapomenutelných postav, královská koruna se mu stále vyhýbá. Herec se přitom svým přáním netají a pravidelně připomíná, že právě panovníka dosud nikdy neztvárnil.
Ani během letošního filmového festivalu v Karlových Varech na svůj herecký sen nezapomněl. „Ještě jsem nehrál krále, tak třeba se mi to povede,“ poznamenal. Zatímco řada jeho kolegů a vrstevníků už ve filmech či pohádkách na trůn usedla, on stále čeká.
O své touze mluvil už několikrát. Sám přiznává, že se ho lidé často ptají, jaká role mu ještě chybí. Odpověď má přitom už dlouho stejnou. Krále by si zahrál rád, ale pouze za předpokladu, že půjde o dobře napsanou postavu.
Donutil totiž nechce přijmout korunu za každou cenu. Nabídky už podle svých slov dostal, žádná z nich ho však nezaujala natolik, aby kývl. „Přišly mi už dvě takové nabídky na krále, ale ty pěkně napsané nebyly,“ vysvětlil.
Právě kvalita scénáře je pro něj zásadní. Nechce hrát jen figurku v plášti, která pronese několik vět a zmizí. Touží po postavě, která má charakter, smysl a výrazný prostor v příběhu. Po letech čekání ale začíná mít pocit, že podobného vládce pro něj zatím nikdo vytvořit neumí.
Přitom už jednou byl královské roli velmi blízko. Na přelomu let 1989 a 1990 měl ztvárnit Jiřího z Poděbrad. Projekt byl připravený natolik, že pro Donutila vznikl kostým i kompletní brnění.
Nakonec se však nezačalo natáčet. Zahraniční koproducent tehdy dal přednost jinému seriálu a ambiciózní projekt skončil ještě před první klapkou. Herec později přiznal, že ho nemrzí jen promarněná příležitost obléct královský plášť, ale také skutečnost, že se příběhu Jiřího z Poděbrad dosud nikdo výrazněji nechopil.
Od té chvíle uplynuly desítky let a koruna stále nikde. Donutil přitom věkově i hereckou zkušeností přesně odpovídá typu, který se v českých pohádkách často objevuje jako moudrý panovník, přísný vládce nebo laskavý otec princezny.
Jenže právě jeho nejznámější role mohou být důvodem, proč ho režiséři vidí jinak. Donutil bývá často obsazován jako mrzutý muž, cynická autorita nebo člověk s problematickým charakterem. Diváci si ho tak snadno spojují spíš s ostrým tónem a komplikovanými postavami než s dobrosrdečným králem.
V seriálu Doktor Martin ztvárnil nepříjemného a věčně podrážděného lékaře. Ve filmu Pasti, pasti, pastičky se objevil jako zkorumpovaný politik a násilník, v Románu pro muže hrál arogantního a morálně prázdného muže a v dramatu Lea vytvořil postavu tvrdého statkáře, který se nevyhýbá manipulaci.
Právě podobné role mohly jeho herecký obraz natolik upevnit, že v něm tvůrci krále jednoduše nevidí. Přitom jeho kolegové dostávají podobné příležitosti opakovaně.
Bolek Polívka, Donutilův dlouholetý přítel a kolega, si královskou korunu nasadil už několikrát. Panovníky hráli také Jaromír Hanzlík, Maroš Kramár, Jiří Korn nebo Viktor Preiss. Královské role se dostaly i k mladším hercům, mezi nimiž nechybějí Jan Révai nebo Tomáš Klus.
Miroslav Donutil tak dál čeká na režiséra a autora, kteří v něm neuvidí jen morouse, cynika nebo přísného otce, ale skutečného vládce. Má herec jeho formátu právo odmítat slabé nabídky, nebo už měl dávno vzít jakoukoli korunu, která se objevila?
Dejte vědět v komentářích, na jakého krále by se podle vás Miroslav Donutil hodil.
