Obyčejná cesta z pražského metra skončila pro jednapadesátiletou Moniku Marešovou bolestí a strachem o život. Na eskalátoru ve stanici Náměstí Míru se ocitla mezi cestujícími, kteří začali padat jeden přes druhého. Bývalá manželka moderátora Leoše Mareše si odnesla krvavé odřeniny, poraněná záda a zničené oblečení.
Podle jejího vyprávění všechno spustil pád starší ženy, která stála na schodech směrem k východu. Žena přepadla dozadu a strhla cestující za sebou. Co přesně pádu předcházelo, zůstává nejasné. Monika zmínila možné zatočení hlavy, potvrzenou příčinu však nezná.
Na reakci zbývalo minimum času. Lidé postupně ztráceli rovnováhu a jednotlivé pády na sebe navazovaly jako kostky domina. Do nebezpečné situace se tak dostala i matka Jakuba a Matěje, které má s padesátiletým Leošem Marešem. Ještě před okamžikem stála na eskalátoru, vzápětí už nedokázala zabránit vlastnímu pádu.
Zasáhl ji muž stojící před ní. Náraz ji vyvedl z rovnováhy a Monika dopadla na tvrdé kovové stupně. Sama nedokáže určit, o kolik schodů se sesunula. Vybavuje si ale obavu, která v tu chvíli přehlušila všechno ostatní: napadlo ji, že by mohla přijít o život.
Eskalátor přitom dál pokračoval v pohybu. Právě to celou situaci komplikovalo, protože cestující leželi jeden přes druhého a nemohli se jednoduše postavit. Teprve když někdo schody zastavil, pohyb ustal. Kdo zasáhl, Monika ve svém popisu neupřesnila.
Ani potom se však nedokázala zvednout vlastními silami. Pomoc jí poskytl někdo z přítomných, díky němuž se z kovových schodů dostala na nohy. Po chvílích, kdy neměla své tělo ani dění kolem sebe pod kontrolou, následovalo první vydechnutí.
Následky ale nezmizely se zastavením eskalátoru. Na zádech jí zůstala poraněná kůže a krvavé odřeniny, přidaly se bolesti a oblečení bylo zničené. Podle Moničina líčení ji po pádu bolelo celé tělo. Běžný přesun městem tak skončil zkušeností, na kterou se jen těžko zapomíná.
Přes bolest a vyděšení u ní nakonec převládá vděčnost, že všechno nedopadlo hůř. Z eskalátoru se dostala s pomocí druhých a s vědomím, jak rychle se může nenápadná situace změnit. Její vyprávění uzavírá především úleva, že následky nebyly vážnější.
Napište do komentářů svůj názor. Bereme nebezpečí na eskalátorech vážně, nebo ho začneme řešit teprve ve chvíli, kdy na kovových schodech skončíme sami?
