Bára Nesvadbová má v říjnu program, ve kterém zbývá na odpočinek jen málo prostoru. Jednapadesátiletá spisovatelka představila novou knihu Pouze pro duši, složenou z rozhovorů s terapeuty, a navrhla také kolekci šperků Nekonečno lásky. Její výtěžek pomůže mladé ženě, kterou dlouhodobě podporuje nadace Be Charity. Na příští víkend navíc chystá poslední charitativní bazar.
Pracovních povinností je tolik, že už sama svůj každodenní kolotoč přirovnává k nekonečnému běhání v kolečku. Také její kamarádka jí doporučila, aby trochu ubrala. Nesvadbová ovšem na podobné rady reaguje po svém: práci má pevně spojenou se životem a sama si klade otázku, čím jiným by svůj čas naplnila.
Přesto si našla prostor i na rodinné dovolené. Vyrazila s třiadvacetiletou dcerou Bibianou a jejím partnerem, ale také se svou čtyřiaosmdesátiletou maminkou Libuší. A právě obě nejbližší ženy tentokrát zapojila i do projektu, který pro ni znamená mnohem víc než další pracovní položku v diáři.
Před objektiv se jim nechtělo. Rozhodl příběh Terezky
Společné fotografie tří generací vznikly pro charitativní kampaň. Získat souhlas maminky i dcery ale nebylo jednoduché. Ani jedna se do focení nehrnula a Bára musela obě dlouho přesvědčovat.
U její maminky přinesla příprava dokonce jednu osobní premiéru. Libuše, která působila jako psychiatrička, měla podle dcery vůbec poprvé na rtech rtěnku. Tentokrát však nešlo jen o to upravit se před fotoaparátem. Za kampaní stojí konkrétní člověk a příběh, který všechny tři dobře znají.
Právě pomoc Terezce nakonec jejich počáteční nechuť převážila. Nesvadbová připustila, že bez tohoto důvodu by maminku s Bibianou nejspíš nepřesvědčila.
Nadace Be Charity podporuje Terezčinu neurorehabilitaci po operaci nádoru na mozku už od jejího dospívání. Jejich vztah přitom dávno přesáhl samotnou nadační pomoc. Bára jí byla svědkyní na svatbě a před měsícem se Terezka stala maminkou. Kolekce Nekonečno lásky tak pomáhá ženě, s níž spisovatelku pojí i důležité osobní okamžiky.
Rodinné focení proto dostalo jasný smysl. Maminka a dcera souhlasily s něčím, do čeho se jim původně nechtělo, protože věděly, komu jejich účast pomůže.
Terapii sama zažila. Snadný začátek to nebyl
S novou knihou rozhovorů s terapeuty souvisí také vlastní zkušenost Nesvadbové s psychoterapií. Najít si odborníka pro ni zpočátku nebylo tak přímočaré, jak by se mohlo zdát. Oba její rodiče byli psychiatři a v pražském prostředí je lidé z oboru znali. Právě toto rodinné propojení pro ni hledání pomoci komplikovalo.
Když později procházela velmi náročnou životní etapou, obrátila se na Pavla Rataje. Práci na sobě popisuje jako bolestivý a vyčerpávající proces, který jí však výrazně pomohl.
Čas věnovaný terapii dnes považuje za jednu z nejlepších investic do vlastního života. Za knihou o duši tak stojí i zkušenost ženy, která sama poznala, kolik sil může stát otevření těžkých témat.
Říjnový program Nesvadbové spojuje tvorbu, pomoc druhým i rodinu. A právě první společná kampaň s maminkou a dcerou ukazuje, že nejsilnějším argumentem někdy není chuť být vidět, ale možnost podpořit někoho blízkého.
Napište do komentářů, kde byste sami nastavili hranici. Je pomoc dobré věci dostatečný důvod přemlouvat vlastní rodinu k focení, když se jí před objektiv nechce?
