Zpráva o tragickém úmrtí Glena Hansarda zasáhla ve středu nejen Irsko, ale také české publikum. Šestapadesátiletý hudebník zemřel po nehodě na motocyklu a mnoha lidem se okamžitě vybavil večer, kdy společně s Markétou Irglovou dosáhl na jedno z největších ocenění filmového světa.
Byl rok 2008 a jen málokdo tehdy očekával, že při slavnostním vyhlašování Oscarů zazní české jméno. Markéta Irglová a Glen Hansard však nezůstali pouze u nominace. Za píseň Falling Slowly z filmu Once získali Oscara za nejlepší původní filmovou skladbu.
Jejich úspěch působil skoro jako pohádka. Film Once nevznikal v drahých ateliérech s obrovským štábem. Natáčení trvalo pouhé tři týdny, tvůrci pracovali se dvěma ručními kamerami a rozpočet činil jen 150 000 dolarů.
Právě skromné podmínky vzniku snímku zmínil Hansard také během děkovné řeči. Film, ve kterém si s Irglovou zahráli hlavní role, dokázal navzdory omezeným možnostem oslovit publikum po celém světě a přivedl oba hudebníky až na nejslavnější filmové pódium.
Samotné převzetí ceny ale provázela situace, která se následně stala jedním z nejvýraznějších momentů celého večera. Poté, co promluvil Glen Hansard, se chtěla ke slovu dostat také Markéta Irglová. Než však mohla svůj projev dokončit, orchestr začal hrát vítěznou skladbu.
Oba umělci proto pódium opustili a chvíli se zdálo, že česká hudebnice už možnost poděkovat nedostane. Moderátor slavnostního večera Jon Stewart se však rozhodl neobvyklé nedorozumění napravit.
Po reklamní přestávce Irglovou znovu pozval před publikum. Zpěvačka tak dostala prostor, o který byla předtím připravena, a mohla pronést vlastní děkovnou řeč.
Mluvila především o tom, jak obrovský význam má vítězství pro nezávislé umělce, kteří nemají snadnou cestu k úspěchu. Její slova se netýkala jen jí samotné, ale také dalších tvůrců, kteří pracují bez velkého finančního zázemí a přesto odmítají své sny vzdát.
Nečekaný návrat na pódium nakonec celý okamžik ještě zesílil. Markéta Irglová se díky němu stala jednou z nejzapamatovatelnějších osobností tehdejšího oscarového večera a její projev získal pozornost, kterou by za běžných okolností možná neměl.
Irglová se s Hansardem poprvé setkala v Česku, když jí bylo třináct let a jemu jednatřicet. Bližší vztah se mezi nimi vytvořil až později, během natáčení filmu Once a jejich společného působení v hudebním duu The Swell Season.
Jejich pracovní spolupráce postupně přerostla také v partnerský vztah. V roce 2009 se rozešli, podle jejich tehdejších vyjádření však bez nepřátelství. Hudební pouto mezi nimi nezmizelo a v dalších letech spolu příležitostně znovu vystupovali.
Glen Hansard žil v Irsku, zatímco Markéta Irglová si vybudovala domov na Islandu. Přesto zůstával jejich společný příběh pevně spojený s písní Falling Slowly, filmem Once a večerem, kdy jejich jména zazněla před miliony diváků po celém světě.
Hansardovo tragické úmrtí nyní dává záběrům z roku 2008 mnohem bolestnější význam. Z okamžiku čisté radosti se stala připomínka mimořádného uměleckého spojení, které dokázalo z malého filmu vytvořit světový fenomén.
Napište do komentářů, jak si na jejich oscarové vítězství vzpomínáte. Je podle vás návrat Markéty Irglové na pódium stále jedním z nejsilnějších okamžiků, jaké kdy Češi při předávání Oscarů zažili?
