Dámské tričko jí příliš obepínalo postavu, a tak Jitka Čvančarová při představování dobročinné kolekce zvolila jednoduché řešení: převlékla se do pánského. Výměnu střihu doprovodila vtipem o vlastních křivkách. Mnohem podstatnější detail ale představovaly švy obrácené ven. U těchto triček mají konkrétní důvod, který souvisí s bolestivou každodenností lidí s nemocí motýlích křídel.
Osmá kolekce Nadotek se představovala v pražské kavárně. Výtvarné motivy pro ni vytvořil umělec Lukáš Musa Musil a osmačtyřicetiletá herečka u toho opět nechyběla. S organizací Debra, která podporuje nemocné a jejich rodiny, spolupracuje už přes dvacet let.
Trička přitom neobracejí pozornost jen ke svému výtvarnému zpracování. Záměrně přiznané švy připomínají, že lidem s mimořádně křehkou pokožkou může ublížit i obyčejný detail oblečení. To, čeho si většina lidí při oblékání vůbec nevšimne, pro ně může znamenat poranění.
Čvančarová vysvětlila, že právě tento způsob upozorňování na nemoc se osvědčil. Oděv tak vedle uměleckého motivu předává i srozumitelné sdělení o obtížích, které pacienty provázejí každý den. Obrácené provedení není samoúčelná módní zvláštnost, ale součást dobročinného projektu.
Ještě před samotnou prezentací ovšem herečku čekalo rozhodování před šatníkem. Nová trička dorazila přímo z výroby a na předchozí zkoušení nezbyl čas. Teprve na místě zjistila, jak jí jednotlivé střihy sedí. Dámská varianta byla na její vkus příliš těsná, proto s oblékáním nejprve zaváhala.
Nakonec se odešla převléknout na toaletu a vybrala si větší pánský model. Ten jí poskytl pohodlí, které hledala. Celou situaci vzala s humorem a se smíchem poznamenala, že si své křivky nechá pro sebe. Praktickou záležitost tím vyřešila a mohla pokračovat v představování kolekce.
Podporu projektu přišli vyjádřit také hokejista Michal Kempný, herec Daniel Krejčík, režisér Václav Marhoul a módní návrhářka Liběna Rochová. Z hereččina vyjádření vyplynulo, že při spolupráci klade důraz na osobní důvěru. Mluvila o blízkých přátelích, za jejichž zásadami a pevným charakterem si stojí.
Dobročinnost podle svých slov zabírá někdy až sedmdesát procent jejího času. Vedle ní však nyní dokončuje také vlastní hudební projekt. Chystá první sólové album, pracuje se na videoklipu a ještě před vydáním desky má posluchačům nabídnout singl.
Vydání alba oznámila na 5. února. Zároveň vyjádřila naději, že si její hudba najde u posluchačů příznivé přijetí. Vedle dlouhodobé pomoci druhým tak připravuje i okamžik, kdy veřejnosti představí další podobu své tvorby.
Při uvedení Nadotek nakonec zvládla s nadhledem jak nevyzkoušené oblečení, tak poznámku o své postavě. Smysl celé kolekce ale zůstává ve švech, které mohou připomenout cizí bolest i člověku, jenž se s nemocí motýlích křídel nikdy osobně nesetkal.
Napište do komentářů, jak to vnímáte. Vážně musí žena nejdřív vtipkovat o svých křivkách, aby se pozornost obrátila k dobročinnosti, které věnuje přes dvacet let?
