Aneta Krejčíková (35) byla v poslední době často spojovaná hlavně s debatami o penězích. Když otevřeně mluvila o tom, že ani s příjmem kolem 150 tisíc korun měsíčně nevychází podle svých představ, u části veřejnosti příliš pochopení nenašla. Teď ale ukázala úplně jinou stránku a radost jí udělalo něco, co se s penězi měřit nedá.
Herečka totiž poprvé v životě dostala možnost zahrát si na Letních shakespearovských slavnostech. V Komedii omylů ztvární Lucianu a tím si zároveň splní sen, který měla už během studií.
Úplně bez rozpaků ale nabídku nepřijala. Když jí režisér Vojtěch Štěpánek zavolal s konkrétní rolí, Krejčíková doufala, že tentokrát dostane příležitost v tragédii.
„Když mi Vojta na podzim volal s touto nabídkou, začínal slovy: Neboj se, je to komedie. Já jsem byla upřímně řečeno zklamaná, protože bych si hrozně ráda střihla tragédii,“ přiznala herečka.
Důvod měla jednoduchý. V poslední době už má za sebou dvě zkušenosti s nastudováním Shakespearových komedií a lákalo ji vyzkoušet něco jiného.
„Těšila jsem se spíš na tu tragédii. Z poslední doby mám dvě zkušenosti z nastudování Shakespearových komedií a bylo by fajn změnit žánr,“ vysvětlila.
Po prvotním zklamání ale převážil úplně jiný pocit. Krejčíkové totiž došlo, že dostala příležitost, kterou kdysi považovala téměř za nedosažitelnou.
„Je to takový můj malý splněný sen. V době, kdy jsem studovala Pražskou konzervatoř, to pro mě byla taková nedosažitelná meta, být součástí Letních shakespearovských slavností. Během let jsem na ten sen ale úplně zapomněla a Vojta mi ho takhle připomněl a dal,“ popsala.
Její první reakce byla podle vlastních slov velmi spontánní. Místo velkých oslav jednoduše sáhla po telefonu a zavolala člověku, se kterým se o radost chtěla podělit jako první.
„Zažila jsem takovou tu dětinskou radost a hned jsem vytočila číslo své maminky,“ uzavřela Krejčíková.
Pro herečku tak nová role představuje víc než jen další pracovní nabídku. Po letech se jí vrací sen z dob konzervatoře, na který sama mezitím téměř zapomněla, a tentokrát ke štěstí opravdu nepotřebovala nic víc než jedno nečekané ano.
Jak to vidíte vy? Napište do komentářů, jestli byste na jejím místě řešili spíš vysněný žánr, nebo samotnou šanci být součástí tak prestižní scény.
Je podle vás přehnané být nejdřív zklamaný z komedie, když člověk zároveň dostane příležitost splnit si dávný dětský sen?
