Tereza Kostková se za několik dní dočká významného životního jubilea a právě při této příležitosti se rozhodla podělit o velmi osobní vzpomínky. V knize vzniklé z rozhovorů s publicistou Václavem Žmolíkem otevřeně vypráví o zdravotních problémech, které jí v mládí převrátily život vzhůru nohama.
Dnes působí jako žena plná energie a elegance, ale během studií na Vyšší odborné škole herecké čelila nepříjemné diagnóze. Potíže se štítnou žlázou se rychle promítly do jejího vzhledu i každodenního fungování. Během několika měsíců se její hmotnost výrazně zvýšila a kromě toho ji trápila neustálá únava. Jak sama přiznává, pro mladou dívku, která se chtěla cítit dobře a líbit se svému okolí, to byla mimořádně náročná zkušenost.
Nárůst váhy tehdy nesla velmi těžce. S novou postavou se odmítala smířit a vrhla se do drastických pokusů, jak získat původní vzhled zpět. Omezovala jídlo na minimum, střídala různé diety a trávila dlouhé hodiny cvičením. Touha po rychlé změně ji dovedla až na hranici fyzického vyčerpání.
S odstupem času přiznává, že tehdy dělala téměř všechny chyby, kterých se člověk může při snaze zhubnout dopustit. Neustálé sledování váhy, výčitky a tlak na vlastní výkon se podepsaly nejen na jejím těle, ale také na psychice. Právě v tomto období si vyslechla větu od lékaře, která jí zůstala v paměti dodnes. Po vyšetření štítné žlázy jí řekl, že si původně myslel, že za jejími potížemi stojí něco úplně jiného, ale ve skutečnosti byla opravdu nemocná.
Nějaký čas užívala předepsané léky, později však začala hledat cestu, jak své zdraví podpořit také změnou životního stylu. Významným momentem pro ni byla poutní cesta do španělského Santiaga de Compostela. Přestože už tehdy žádné léky neužívala, extrémní fyzická zátěž její tělo znovu prověřila.
Vzpomíná, že během poslední části pouti urazila najednou 42 kilometrů a na zádech nesla třináctikilový batoh. Když dorazila do cíle, její organismus reagoval výraznými otoky. Právě tehdy si naplno uvědomila, že musí ke svému tělu přistupovat jinak a s větším respektem.
Postupně změnila stravovací návyky, začala dbát na dostatek spánku a naučila se pečovat o své zdraví komplexněji. Díky tomu mohla časem léky vysadit. Zároveň si ale stále připomíná, jak snadné je sklouznout zpět k nezdravému přístupu, a proto si svůj zdravotní stav pečlivě hlídá i dnes.
